Muzeum Loutek v Plzni

K celosvětovému připomenutí významné postavy pohádek H.CH. Andersena jsme se rozhodli navštívit muzeum - loutek. A kde jinde než v Plzni. Většinu z nás hned napadne – Spejbl a Hurvínek, Jan Skupa, ale znáte třeba kočovní společnost Novákových, Jiřího Trnku….

Do Plzně jsme odjížděli vlakem a potom jsme se bleskurychle přemístili na Náměstí Republiky, kde se nachází Muzeum loutek. Nejprve nás paní průvodkyně trochu seznámila s historií loutkářství, typy loutek, z čeho se vyrábějí. Dozvěděli jsme se, jak dříve loutkové divadelní společnosti kočovaly, jak žily a bydlely, atd.

Víte, že se některé loutky upravovaly převlékáním na místě? Samozřejmě čert nebo vodník se neupravoval. Z nich by asi král nebo princezna nemohla být….Jinak to ani nešlo, protože většina loutkových společností žila skromně. Většinou jezdily jen se dvěma maringotkami – jedna k bydlení pro kočovníky, druhá pro loutky – taky málo prostoru, proto převlékání loutek.

V dalším patře nás zaujala nejstarší loutka ze slonové kosti (bohužel jen imitace), která vznikla před 24 000 lety. No, a samozřejmě Spejbl a Hurvínek… Původní Mánička vypadala zcela jinak. Taky vznikla v roce 1930, takže jiná módní ikona. Někteří se vyfotili v pokojíčku rošťáka Hurvajse a šli jsme se podívat na postavičky z Broučků od Jiřího Trnky.

Třetí patro bylo, domnívám se, nejlepší. Tahali jsme, točili rumpálem, klikami, šlapali jsme na pedály, jeli na kole a přitom to tam skřípalo, vrzalo, pimprlata se hýbala a my jsme se bavili. Hluku požehnaně!

Závěrem naší návštěvy byla výroba papírových loutek: Bohouše a Bohunky. Naštěstí jsme nic nestříhali, ale jen překládali, sešívačkou upevnili a dali na špejli – a byla loutka.

Cestou zpět jsme narychlo nakoupili dobroty v Malinové a šupky hupky do vlaku směr Starý Plzenec.

Akce byla zajímavá, poučná a hlavně „předskokan“ Andersenovy noci 😊.

Žáci a žákyně 4.A a 4.B